S ohledem na strategii a taktiku je vhodné si uvědomit, že konflikt má vždy nějakou příčinu, začátek, vývoj, konec a důsledky. Tento proces nazýváme cyklus konfliktu. Znalost jednotlivých fází konfliktů a činností, které jim odpovídají, má význam pro náš strategický plán a taktiku řešení krizové situace.
Na obrázku je znázorněn cyklus konfliktu a jeho fáze.Výchozí úroveň představuje normální stav bez konfliktu. Barevná křivka zobrazuje průběh konfliktu ve třech fázích. V každé fázi konfliktu se odehrávají, nebo by se měly odehrávat, konkrétní činnosti označené čísly. Kromě stručného popisu činností pod obrázkem se budeme dále věnovat jejich charakteristice podle jednotlivých fází konfliktu vyznačených svislými přímkami.
PRE-KONFLIKT
Období před konfliktem, které končí těsně před konfrontací. V této fázi by se obránce měl na potenciální konflikt teoreticky nebo i prakticky připravovat. To zahrnuje např. činnost, kterou teď děláte – vzděláváte se, seznamujete se s teorií konfliktu. Tím získáváte znalosti o vhodných postupech řešení konfliktu. Připravovat se lze také např. kurzem asertivní komunikace apod.
Iniciace jedním z jeho účastníků. Zpravidla je to útočník, který situaci buď z různých důvodů vyhledává, nebo ji na základě nějakého motivu předem připraví. Dejte si pozor hlavně na různé slovní „narážky“, kterými se agresor snaží svou oběť vyprovokovat. Nenechte se zbytečně vtáhnout do konfliktu. Během toho, kdy budete reagovat na útočníkovu otázku typu: „Co čumíš!?“, nezapomeňte ho dobře sledovat.
Zpravidla se jedná o léčku, která má za cíl odlákat vaši pozornost k verbálnímu konfliktu, zatímco je na vás už připraven fyzický útok! Dejte si také pozor na to, abyste to nebyli vy, kdo bude příčinou vzniku konfliktu. Může se vám to lehce stát neopatrností (např. strčením do někoho) nebo nevhodným společenským chováním. Důležitá je sebekontrola!
Eskalací se rozumí vystupňování konfliktu. To může být někdy velmi rychlé, jindy trvá minuty i déle. Může docházet i k opakovanému poklesu (deeskalaci) a opětovného zvýšení nebezpečí. Často je to fáze vyjasňování pozic a vyjednávání.
KONFLIKT
Jakmile dojde ke komunikačnímu zvratu, nastává konfrontace, tzn. konflikt. Podle toho, jaký druh útoku (verbální, neverbální) a jaké intenzity je použit, volí obránce svou reakci. Aplikace naučených dovedností (sebeobranných technik). Hlavní fáze konfliktu – trvá několik vteřin až několik minut a je to fyzicky a psychicky nejnáročnější část. V této fázi je také potřeba brát v potaz odpovědnost z hlediska legislativy.
POST-KONFLIKT
Období po konfliktu. Po vyřešení konfliktu se situace začíná stabilizovat. Obránci se např. podaří uniknout do bezpečí, nebo překonat a kontrolovat útočníka. Současně začíná obránce řešit následky konfliktu. Zjišťuje, zda není zraněn, provádí ošetření, volá o pomoc, přivolává policii, záchrannou službu apod.
Normalizace je období, ve kterém doznívají následky konfliktu. V tomto období se jeho fyzický a psychický stav mohou nacházet pod výchozí úrovní před konfliktem. Obránce může být zraněn a hospitalizován, nebo utrpěl psychické trauma, se kterým se vyrovnává. Jsou řešeny právní následky konfliktu – případ je projednáván u soudu. V této fázi může dojít k sekundární viktimizaci oběti – staré trauma se projednává, posuzuje a tím se vyplavují negativní vzpomínky.
Po návratu na výchozí úroveň by měla být provedena evaluace – vyhodnocení. Oběť násilí by se měla zamyslet nad svou zkušeností a poučit se z ní. To může vyžadovat i odbornou pomoc (psychologa, trenéra apod.). Je třeba vyhodnotit, zda došlo na straně obránce k nějakým chybám, a pokud ano, jak se jim příště vyhnout – např. změnit své návyky, naučit se lépe komunikovat s lidmi, začít s tréninkem sebeobrany apod. Pokud konfliktu nějaký trénink předcházel, je vhodné zvážit, zda není třeba udělat úpravy a zaměřit svou pozornost na slabé stránky
