ZAKLADATEL

Imrich Lichtenfeld

se narodil roku 1910 v Budapešti, která v té době byla centrem Rakousko-Uherska. Dětství prožil v Bratislavě, hlavním městě Slovenska, v rodině, pro niž sport, zákony a vzdělání na středoevropské úrovni znamenaly mnoho. Samuel Lichtenfeld, Imiho otec, byl svéráznou osobností – ve 13 letech utekl ke kočujícímu cirkusu a strávil následujících 20 let řeckořímským zápasem, vzpíráním a předváděním své síly.

Cirkus byl pro něho školou, v níž se setkával s lidmi provozujícími nejrůznější sporty, meni nimi některé krajně neobvyklé. Byli to právě tito lidé, kdo Samuela naučili tomu, co sami znali. Podněcován otcem pěstoval Imi širokou škálu sportů. Ze všeho nejdříve exceloval v plavání, potom v gymnastice, ještě později v zápase a boxu.

Cesta do bezpečí

V polovině třicátých let se poměry v Bratislavě začaly měnit k horšímu. Do ulic stále častěji vyrukovaly fašistické a antisemitské bojůvky, vyvolávaly nepokoje a napadaly příslušníky židovské komunity ve městě. Z imiho se stal nekorunovaný vůdce skupiny mladých Židů, z nichž většina pěstovala box, zápas a vzpírání. S nimi se snažil zabránit antisemitským násilníkům, aby vstupovali do čtvrti obývané Židy, útočili na obyvatele a páchali i jiné zlo. V období mezi lety 1936 a 1940 Imi participoval v bezpočtu násilných střetnutí…

V roce 1940, kdy se stal díky svým aktivitám trnem v očích místních úřadů, Imi opustil domov, rodinu a přátele a nalodil se na poslední loď s emigranty, jíž se podařilo prorazit nacistickou blokádu. Plavidlo, na němž se vezl Imi, byla stará říční loď jménem Pentcho, přesto na ní hledaly spásu stovky a stovky uprchlíků ze střední Evropy, jež měla dopravit do Izraele, tehdy nazývaného Palestina.

Imiho soukromá odysea na její palubě i potom byla naplněna množstvím otřesných zážitků a trvala dva roky. V roce 1944 Imi začal s tréninkem bojovníků v oblastech, v nichž byl na slovo vzatým expertem: zvyšování fyzické kondice, plavání, zápasu, používání nože a obraně proti útokům nožem. Během tohoto období trénoval Imi také několik elitních jednoek Hagany a Palmachu (úderné jednotky Hagany – předchůdci speciálních jednotekIDF) včetně Pal-Jam a dále různé skupiny policejních důstojníků.

Civilní forma Krav Maga

V roce 1948, kdy vznikl Stát Izrael a byly zformovány IDF, se Imi stal hlavním instruktorem instituce pro zvyšování a udržení fyzické kondice a Krav Magy ve škole IDF pro fyzickou a bojovou přípravu… V IDF působil Imi přibližně 20 let, v té době vyvinul a zdokonalil svou unikátní metodu sebeobrany a boje zblízka. Osobně trénoval špičky policejních a vojenských sil.

Po tom, co ukončil svou aktivní službu, začal upravovat a modifikovat systém Krav Maga pro civilní použití. Jím vypracovaná metodika byla zpracována tak, aby byla použitelná muži i ženami, chlapci i děvčaty, aby ti všichni mohli s její pomocí zachránit své životy a přežít útoky násilníků bez vážnější újmy, ať bylo pozadí útoku jakékoliv, kriminální, nacionalistické nebo jiné. Aby umožnil přístup ke svým metodám co největšímu počtu lidí, založil Imi dvě tréninková střediska, jedno v Tel Avivu a druhé v Netanji, svém bydlišti.

Dokonce i v posledních letech svého života dohlížel Imi osobně na průběh tréninků, které vedli ti, kdo dosáhli vysokých stupňů v Krav Maze. Imi monitoroval tréninkové programy a sledoval jejich vylepšování, při němž přispíval radou a znalostí.

Imi, učitel, bojovník a velký člověk, odešel jako 87 letý 9. ledna 1998 brzy ráno v nemocnici, kam se dostal o pět hodin dříve. Jeho druh a přítel, Eyal Yanilov, seděl vedle jeho lůžka až do konce.